Muži, někdy vám zde řádně nakládáme, však? Co článek, či podcast, to kvalitní nadílka. Jak být skutečným mužem, jak být chápavým partnerem, jak vést manželku, jak učit děti, jak mít disciplínu ve fyzičce či v práci, jako nepromarnit den, jak porozumět přítelkyni, jak se správně chopit své role bojovníka, krále, milovníka … A takto by jsem mohla pokračovat ještě alespoň do poloviny strany.
Když mi Peťo nabídl možnost napsat vám něco v rámci týdne, kdy ženy píší mužem, přemýšlela jsem, že co by to mohlo být. A řekla jsem si, že další nadílku ne.
A proto bych vás chtěla dnes povzbudit k něčemu praktickému.
Pekly jste už někdy chléb? Nebo rohlíky? Nebo housky či vánočku? Ještě ne? Výborně, nyní je čas to vyzkoušet. A ujišťuji vás, že ať bude výsledek vašeho prvního pokusu jakýkoliv, ten šokován a obdivný pohled vaší partnerky, ty jiskřičky v očích vaší mámy či dokonce babky, nebo ten nevěřícně výraz tváře vašeho otce, budou stát za to.
Nabízím vám recept, podle kterého peču chléb já (člověk by ani nevěřil, čemu se díky aktuální situaci přiučí). My jsme doma čtyři, tak proto takové velké množství.
600 ml teplé vody si nalijte do větší mísy, přidejte tam 1-2 kávové lžičky cukru, pořádně promíchejte a rozdrobte si tam jedno celou kostku droždí (42g). To už nemusíte míchat. Pár minut počkejte a uvidíte, jak kvasinky začnou pracovat a pokrývat hladinu vody hnědou vrstvou. Přidejte 100 ml oleje, 1kg mouky a 2 kávové lžičky soli. U nás doma se snažíme, aby chléb a pečivo, které jíme, byly alespoň o kousek zdravější, a proto mouku pokaždé míchám. Větší podíl má celozrnná mouka (pšeničná nebo žitná) a menší (400 – 200g) bílá mouka, polohrubá nebo hladká. Nebojte se experimentů v poměrech muk, stále mi to vyjde jinak a chléb se dosud vždy podařil.
Nyní složíme prsteny, protože pak nechceme špendlíkem vybírat částečky cesta z každé rýhy, že? A jdeme mísit. Pěkně, poctivě, ručně promícháváme celý obsah mísy. Pokud by se vám těsto příliš lepilo, posypte si ho trochou (trochou, tedy polievkovkou lžící) mouky a místě alespoň 10 minut. Já si těsto také zvyknu polít olejem a mísit tak, dokud se mi olej nevpije. Tehdy je mísa i těsto lepkavé, ale těsto se nelepí na stěny. Pak znovu asi kávová lžička mouky, promícháme párkrát. Když se mi těsto zdá akorát (ani se nelepí, ani není přliš tvrdé ani nerozlévá), chytím si ho do ruky a trochou mouky poobsýpam okraje mísy. To je proto, aby se mi během kynutí těsto nepřilepily na mísu. Jasné, že se to sem tam stává, nic se neděje, jen ho pak třeba z té mísy oškrabkávať: D. Misku zakryji utěrkou a nechám bez vyrušování stát. Je fajn na teplejším místě. Nedoporučuji nad těstem nyní větrat, kynuté těsto potřebuje teplo.
Po třičtvrtě hodině můžete začít hřát troubu, na úvod to dáme rovnou na 250 ° C. Na pekáč si připravte pečící papír (najdete v portavinách při domácích potřebách). Když se vám trouba vyhřeje, vysypte nebo překlopte si těsto z mísy na pekáč. Zformujte si ho do bochníku, ale už nemístné, ani nepřekládejte. Jen uhlaďte okraje, aby měl vás chléb nějaký tvar. Časem jsem přišla na to, že pokud ho potřu rozšlehaným vejcem, bude krásný, lesklý a nebude příliš tvrdý a suchý. Také ho můžete posypat nějakými semínky, sezamem, slunečnicovými nebo dýňovými semínky.
A šup s ním do trouby. Nejprve pečeme 20 minut na 250 ° C, pak teplotu stáhneme na 180 ° C a pečeme dalších 50 minut. Samozřejmě, sledujte dění v troubě. Když se vám už po hodině bude zdát, že chléb je dost tmavý, zkuste jej vyjmout. Chňapkami si ho obratu ruce a poklepejte po něm ze spodní strany. Pokud je ten zvuk dutý, chléb je hotový a můžete vypnout troubu. Chléb nechte klidně na pekáči dokud nevychladne. To bude trvat pár hodin, dejte mu čas, nespěchejte s krájením. Pokud byste ho krájely nevychladnutý, vnitřek by se vám polepili.
Moje mamka zvykla říkával, že kdo si umí chléb ukrojit, ten si na něj umí i vydělat. A od teď si ho vy víte dokonce i sami upéct.
Zkusíte?
